Tak opět po roce jsem si dal půlmaraton. Tentokrát ten ústecký, v rámci série RunCzech. V loňskem roce jsem dostal registračku ze skupiny od Matěje, letos jsem si ji nadělil k vánocům, takže to nebylo zase tak drahý.
Příprava
Když jsem se díval zpětně do svého běžeckého deníku, tak jsem zjistil, že jsem vlastně letos takovou vzdálenost ani nedal. Vlastně byla jedna únorová akce – Výkluz z Medvědice, která měla asi 22 km, ale to bylo s přestávkami.
O prázdninách a v září jsem toho, co do objemu také moc nenaběhal. A navíc, jako na potvoru, týden před, jsem lehl s chřipkou. Takže vlastně žádná příprava nebyla. Ve čtvrtek před jsem si dal brutálních 6 km, a myslel jsem, že je neudýchám.
Ale nějak se to přehouplo a byla tu sobota. V pátek odpoledne jsem si ještě vyzvedl pytel s číslem a nějakými kravinami (dávají jich pokaždé méně). Ráno jsem zabalil tričko, kraťasy a jakožto totální trubka jsem si vzal své druhé boty.
Vyhodnotil jsem totiž, že mé objemové (tréningové) Mizuna Wave Ultima 9 jsou už po životnosti, a tak jsem si vzal druhé (Mizuna Wave Rider 20 GT-X), které používám výhradně v zimě, poněvadž mají gore-tex a v teple se mi v nich hodně potí nohy. Ale nemají naběháno tolik, cca 900 km, a nejsou tolik ošlapané. Takže jsem si je vzal, poněvadž jsem myslel, že to bude lepší, že podrážka bude více fungovat. Nebylo tomu tak – viz dále.
Před závodem
Místo startu bylo přecpáno lidmi, jak už to na takovýchto akcích bývá. Jel jsem na závod jen s Kačkou, Míša byla na firemní akci a Matěj u mojí mamky. Alespoň bude nějaká fotka.
Šel jsem se do technického zázemí převlíknout a pak jsme s Kačkou prolezli náměstí, stánky. Potkal jsem pár lidí.
Pak už jsem se postavil do příslušného sektoru a vyhledal “své” pacemakery.
Naplánoval jsem si totiž, že závod doběhnu pod 1:40. (Plán A). Druhá alternativa, plán B, kdyby to nějak nešlo, bylo, že cokoliv pod 1:45 bude super. V loňském roce jsem to dal za 1:45:30 a i přes výše uvedené skutečnosti jsem se tak nějak na to cítil, že bych mohl plán A splnit. Group C to tedy jistil.
Startovní pole bylo narvaný. Co chvíli se zahušťovalo a vždy, po vlnách se pohnulo o cca 3 metry dopředu, aniž by se odstartovalo. Zajímavé. Pak odpočítávání a start.
Závod
Trasu jsem znal z loňska, takže jsem věděl, do čeho jdu. Povrch je jen asfalt, nebo beton, s tím se počítalo. Počasí dobrý, ani vedro, ani zima. Odstartovali jsme celkem svižně. Pod branou jsem proběhl asi za půl minuty od startu, na rozdíl od loňska, kdy to trvalo skoro 3 minuty.
Ve svižným tempu jsem obkroužil centrum města, a své pacemakery jsem dohnal až na předmostí, po cca 3 km. Běželi rozhodně svižněji, ale museli dohnat ztrátu ze startu, takže OK.
Pak se vběhlo na Střekov – kopeček na Benešák, oběhnout celý dolní Střekov a zpět do centra, kolem nádraží, kde byla první občerstvovačka. Napil jsem se (teplo bylo) a vzal si houbičku s vodou na osvěžení – dobrý nápad – dal si ji za tričko.
Trasa pak vedla průmyslovou částí, nic moc okolí. Na rozdíl od loňska zde bylo pár změn, kvůli přestavbě křižovatky. Na občerstvovačce na 10. km jsem dostal pití od kamarádky, která to tam měla na povel. Děkuji Jani. A její manžel mě dokonce vyfotil. Díky Pepo, vypadám jak retard na té fotce – ale to je těmi houbičkami za tričkem. Pak do chemičky – také jinudy. Tento úsek se mi loni moc líbil. Byl zajímavý, ale letos se běželo ve spodní části u zdi, a to “kouzlo” nějak vyprchalo.
Zatím jsem se cítil velice dobře. Tempo jsem si držel stabilně, nějakých 4:45 – 4:40, což mi vyhovovalo na požadovaný výsledek.
Při výběhu z chemičky mě předběhli dva maníci v pruhovaných plavkách, s deštníkem na hlavě a s přilepenými vousy. Ten jejich entuziasmus – v tu chvíli jsem je chtěl zabít. Neustále se bavili, povzbuzovali diváky, aby povzbuzovali nás – měli úspěch, ale štvali mě. 🙂
Pak se opět vběhlo do města. Cca 12.-13. km. Ti nejlepší už byli v cíli – cca hodina závodu za námi. Mě čekal ještě pěkný kus. Oběhl jsem centrum, znovu přes předmostí, Benešák na Střekov, a na kruháku pod Setuzou směr Svádov. Úsek, který nemá nikdo rád.
Je to úsek, zhruba 5 km dlouhý, strašně táhlý a nudný. Po silnici se běží ve dvou pruzích, takže potkáváte ty borce, co už se ze Svádova vrací, a tiše jim závidíte. No a tady mě postihla krize. Najednou mi to vůbec nešlo a došly mi síly. Z tempa, které jsem držel až sem, tedy cca kolem 4:50 to najednou bylo 5:50, 6:30 – hrůza. Předběhli mě pacemakeři, které jsem nechal za sebou s nadějí, že to bude pro mě super výsledek. Ani mi nešlo se jich držet. A to jsem byl teprve na obrátce v Sebuzíně. Čekal mě ještě stejný ´úsek zpátky a kolem Střekova.
Zpátky na kruhák to fakt šlo pomalu. Jediný, co mě těšilo bylo, že jsem viděl ty lidi, co mají úsek do Svádova před sebou. Pak se to zase začalo zlepšovat, ale asi to bylo tím, že to bylo z kopce, nebo nevím. Už mě to hodně bolelo. Ještě na nábřeží, a zbývaly cca 2 km do cíle. Snažil jsem se zrychlit, ale na víc jak 5:10 – 5:20 to už nebylo. Na závěr mě ještě čekal krpál na Benešák, pak seběhnutí na předměstí a zpátky na Mírové náměstí, kdy byl cíl.
Na hodinky jsem se raději ani nekoukal. Stačil mi oficiální čas nad bránou a viděl jsem že je to v pr… marný. Nohy jsem už ani necítil. Utahaný jsem byl jak pes. Dostal jsem medaili na krk a dal jsem si nějaké pití a ovoce, což pomohlo. Protáhl jsem si nohy a odpočíval.
Výsledek
Oficiální čas: 1:46:17
Čipový čas: 1:45:25
Celkové pořadí: 639
Dva černé nehty na nohou.
Tak zlepšení tam je, to nemohu říct. Zlepšil jsem se o 4 vteřiny, oproti loňsku. Škoda. Chtěl jsem to dát rychleji, měl jsem na to. Ale nebudu se vymlouvat na nic.
Boty jsem si fakt měl vzít ty staré. V těchto jsem se hodně potil a nohy mě pálily. Mám dva černý nehty, na který jsem zvědav, co s tím bude dál.
Po závodě
Využil jsem masáž, která byla závoďákům k dispozici v technickém zázemí. To bylo prima. Docela to bodlo. Pak už jen převléknout a domů, do sprchy. Nezávidím těm, co musí někam domů odjet.
Nálada nebyla nejlepší. Byl jsem rozmrzelý z toho výsledku, a ani nebylo s kým to probrat. Míša byla na akci a já byl sám doma.
Když to shrnu
S odstupem času ten výsledek beru jako dobrý. Tedy na mě. Mám alespoň motivaci na příští rok, dostat ten čas dolů, ideálně na těch vysněných 1:40. Škoda bylo toho nachlazení týden předem, byl jsem de-facto cca 10 dní bez běhání. Další vadou byla volba bot – za to bych se nejraději nakopal. Musím si vybrat nějaké nové boty.
Příští rok chci zkusit dva silniční půlmaratony. Jeden v Českých Budějovicích, kde by chtěl žít každý a druhý v UL. Snad se na ně lépe připravím.
Co mě nakonec ještě naštvalo byla oficiální nabídka fotek. Chápu, že je to čistě komerční akce, ale chtít za 9 fotek ve formátu jpg 20€ mi přijde přes čáru. Nechte si je.
