Místo a čas se pro tento běh naskytl sám. Kačka měla turnaj v Mostě, takže jsem měl 4 hodiny času. Naplánoval jsem si tedy výběh kolem zámku Jezeří, kde jsem v minulosti prožil nějakou úžasnou dobu. Trochu jsem podcenil přípravu a připravil jsem si silniční boty, místo trailových.
Běh
Vyběhl jsem od hasičárny v Horním Jiřetíně. Nejprve jsem proběhls samotným Jiřetínem, podél svahu mezi domky. Pak jsem vběhl do lesa a zde začalo pěkné bahýnko. Mé nové, vánoční, silniční botky v tu ránu změnily vizáž a už nejsou tak krásné. Naštěstí na to, že to jsou převážně boty na silnici, držely v rámci možností docela dobře.
Běžel jsem rozbitými lesními cestami od techniky nad Černicemi. Kousek do zříceniny hradu Alberk, kterou jsem vůbec neviděl, jsem trochu seběhl z cesty. Musel jsem přes potok a chtěl jsem se zkratkou přes stráň dostat na správnou cestu, jenže drátěný plot byl proti. Tak jsem se musel vrátit zpátky několik set metrů a napojit se na správnou cestu. Poté cesta pokračovala nahoru a dolů, kopírovala svah, až k zámku Jezeří, k horní bráně. Udělal jsem pár fotek, trochu zavzpomínal a pak jsem pokračoval od zámku dál okolo Jánského vrchu. Cesta stále stoupala. Dostal jsem se před vyhlídku Jezeř. Vyběhl jsem na ni. Bohužel všudypřítomná mlha zabránila výhledům, takže celkově nic moc. Ale samotná vyhlídka byla pěkná.
Poté jsem pokračoval dál, na Červenou Jámu. Cesta byla už celkem příjemná, zpevněná, minimum bláta, takže se krásně běželo. Od Červené Jámy cesta pokračovala k vysílači Jedlová. Původně jsem měl naplánovaný výběh i nahoru, kvůli vyhlídce, ale pod odbočkou jsem si to zbaběle rozmyslel. Mlha stále trvala, výhled by nebyl a nebyl jsem si úplně jistý časem, zda bych to vše stíhal. Takže jsem odbočku minul a běžel dál. Cesta nyní byla po asfaltové cestě, což mi vlastně, díky botám, docela vyhovovalo.
Dostal jsem se na rozcestí Pod Lesnou. Dal jsem si svačinu a pak se stočil na východ. Vlastně jsem se začal vracet zpět do Jiřetína. Hřebenovka byla velice příjemná. Lesní zpevněná cesta, ne asfalt, žádné bláto. Potkal jsem dva turisty s bágly. Jen pozdrav a pokračoval jsem dál k Dřevařskému rybníku. Cesta už vlastně odtud jen klesala a tak to pěkně ubíhalo. Sbíhal jsem do Mikulovic. Zde jsem potkal v protisměru nějakého běžce. Chvilku jsme pokecali, kam kdo a odkud běží a pak už jsem vběhl do civilizace, do Mikulovic. Proběhl jsem jimi – hodně prudká, klesající silnice.
A pak už jen podél hlavní silnice, lesem, přes potoky, blátem do Horního Jiřetína. Jiřetín se nezdá. Vběhl jsem od něj, a stále jsem měl asi 2,5 km do cíle. Nicméně za chvíli jsme byl zpět u hasičíárny. Pak už jen převléknout a odjezd do Velebudic (Most).
Na Mapě
HTML galerie 1
