Jak jsem vyběhl na Svatobor

V rámci mé dovolené na Šumavě jsme byli na Svatoboru na obědě. Samozřejmě mě zlákala cesta nahoru, a tak jsem si naplánoval, že si jej vyběhnu.

Svatobor je u Sušice a má nadmořskou výšku 845 m. n. m.

Od mého bydliště to bylo k úpatí Svatoboru cca 1 km. Cesta začíná hned za silnicí, kde jsou celkem rozbité schody. Jde o turistickou značenou cestu – žlutá, takže případný pozor na turisty je na místě.

Po vyběhnutí schodů jsem se dostal hned do lesa a vydal se vzhůru. Cestu jsem si předem naplánoval a nechal se navádět hodinkami, a tato naplánovaná cesta mě navedla přímo vzhůru, mino značenou cestu, na kterou jsem se měl později opět napojit.

Toto byla asi nejprudší pasáž celé trasy. Cca 1300 metrů, převýšení cca 120 metrů. Hlavně špatný terén, nešlo o cestu. Tempo bylo kolem 10-12 minut na km. Po vyběhnutí této části jsem se napojoval zpátky na žlutou cestu, což nebylo zrovna jednoduché. Hodinky mě naváděly cestou necestou, ale nakonec jsem správnou trasu našel.

Pak už cesta probíhala pohodlně. Tedy co do povrchu a značení. Jinak to bylo neustále do kopce, bez chvilky odpočinku. Cestou jsem začal míjet turisty a cyklisty, které jsem předbíhal. Tempo se zvýšilo, ale stále bylo někde kolem 7–8 minut.

Cesta se několikrát kroutila, neustále stoupala, ale nakonec jsem vyběhl z lesa a dostal jsem se na parkoviště pod jedním z vysílačů. Pak chybělo cca 300 m po asfaltce a byl jsem u rozhledny.

Nahoře jsem stopl hodinky. Výstup, od schodů mi trval cca 30 min, 20 sec. jestli je to dobrý čas, nevím, ale cítil jsem se dobře a byl jsem spokojený.

Nastoupáno bylo cca 310 výškových metrů. Vzdálenost výběhu byla 2,8 km.

Na schodech k rozhledně jsem potkal nějaký atletický oddíl, mladí kluci, kteří za chvilku odběhli. Pobavil jsem se s jejich trenérem, který mi řekl, že tato cesta (od schodů po žlutý) je nějaká oficiální běžecká, a že časy výběhů jsou kolem 30 minut. Rekord prý má mistr republiky s časem cca 15 minut. Vzhledem k tomu, že jsem po žluté neběžel, nedovedu tedy posoudit, jak na tom jsem.

Po chvilce odpočinku jsem se vydal zpět, avšak ne stejnou cestou. Běžel jsme po žluté, až do Červených Dvorců. Zde jsem se rozhodoval, kudy běžet dál. Naplánováno jsem měl přímo zpátky do Volšova, ale ještě se mi nechtělo, a tak jsem běžel na druhou stranu, přes Horní dvorce, pole a pastviny do Sušice.

Zde jsem kolem koupaliště přiběhl na cyklostezku podél Otavy zpátky, přes Červené Dvorce, Páteček do Volšova. Zde už cesta prakticky byla pořád po asfaltu, což mi úplně nevadí, měl jsme však trailové boty, takže to úplně pohodlné nebylo.