Tuto akci, kdy se po naplánované trase oběhne naše Ústíčko, pořádá UL-TRAIL už pár let. Vždy mezi svátky. A tak jsem se letos těšil, že si celé Ústí oběhnu s nimi. Bohužel k tomu nedošlo, poněvadž termín se přesunul na sobotu, 14. prosince. A mé aktuální pracovní vytížení mi do toho trochu hodilo vidle.
Ale na kousek jsem šel. Využil jsem příležitosti a dal si 5. z 6 adventních půlmaratónů. Trasu Lenka zveřejnila už před časem, ale ani jsem si ji nestahoval. Když se k někomu přidám, ať se o mě hezky stará a naviguje mě sám :-). No ne?
Start
Autobusem jsme se dostali na místo startu, které bylo u přívozu ve Velkém Březně. Sešlo se nás asi 12 lidí, což byl prý rekord. To je super. Mám rád takovéto akce.
Ve čtvrt na devět jsme pak vyběhli. Proběhli jsme Velkým Březnem, podél Litoměřické ulice a za Vítovem jsme odbočili doprava na Vartu, což bylo rozcestí nad obcí vedoucí ke stejnojmenné zřícenině. K ní včak trasa nevedla. Zamířili jsme mezi lukami, kolem kopce (Varta) vzhůru, směrem na Březí.
Na Vysoký Ostrý
Obcí jsme proběhli po silnici a pak jsme zamířili doprava, na žlutou turistickou. Vyhnuli jsme se na cestě traktorům a další těžké technice, která pracovala na úpravě cesty. Po chvilce jsme vyběhli na silnici, vedoucí do Malečova a to se nám již po pravé straně objevil kopec – Vysoký Ostrý, se zasněženým vrcholkem. Přišel mi celkem vysoký a vypadal krásně.
Ze silnice jsem odbočili na lesní cestu, která nás dovedla na Sedlo. Vůbec jsme to tu nepoznal, ale už jsem tu několikrát byl.
Pak následovala odbočka, přímo na Vysoký Ostrý. Dole na cestě nebyl žádný sníh, ale jak jsme stoupali vzhůru, přibývalo ho. Hlavně to bylo vidět na stromech, které byly ojíněné. Na zemi toho moc nebylo, tak 2- 3 cm.
Bylo to jako v pohádce. Za chvíli jsme byli nahoře a všude bílo. Bílé stromy, bílá země. Bílá vyhlídka. Všichni jsme po schodech vystoupali na vyhlídku a spáchali společnou fotku. A samozřejmě fotografie okolí.
Zdymadla, Vaňovský vodopád
Následoval úsek, kterého jsem se celkem hodně obával. Se zkušenostmi s botkami z minulého týdne, jsem měl velké obavy ze seběhu dolů z Vysokého Ostrého. Naštěstí se obavy nepotvrdily, a prakticky skoro mi to neklouzalo. Zbytečné obavy.
Seběhli jsme tedy dolů a zamířili jsme na Novou Ves. Těsně před ní jsme odbočili na louku, kterou jsme přeběhli. Znám ji moc dobře, byl jsem zde mnohokrát a vede tudy i Střekovský maraton. Pak nás čekal celkem rychlý seběh lesem, po krásné cestě dolů, ke hradu Střekov. Po sněhu už ani památky.
Na parkovišti u hradu jsme počkali na zbytek bandy. Dal jsem si nějakou tyčku. A za chvíli jsme po silnici valili dál, ke zdymadlům. Pod hradem jsme přeběhli hlavní silnici a myší dírou proběhli k Labi a po břehu pak na zdymadla, přes která jsme se dostali na duhou stranu Labe.
Chvíli jsme běželi podél Labe, směrem na Vaňov. Přeběhli jsme silnici, podběhli koleje. Potom jsme pokračovali dál, až pod Vrkoč. Zde jsme odbočili ze silnice, na cestu vedoucí k Vaňovským vodopádům.
Po chvilce běhu lesem a mírném stoupání jsme se ocitli u Vaňovských vodopádů. Tam jsme spáchali poslední společnou fotografii. Po chvilce jsme se vydali dále, směrem k rozcestí – Nad Vaňovským vodopádem.
Na Větruši
Na rozcestí jsme se rozdělili. Já jsem se musel odpojit, a tak jsem pokračoval dále po zelení na Větruši. Přidala se ke mě Lenka Sikorová, která měla taktéž v plánu jen část oběhu. Zbytek bandy pak pokračoval dále ve své naplánované trase
S Lenkou jsme tedy pokračovali po zelené, po vrstevnici od vodopádů, směrem na Větruši. Sledovali jsme Naučnou stezku Větruše-Vrkoč. Ta vede nad údolím Labe a je to velice krásný úsek. Má časté vyhlídky na Portu Bohemicu.
Cesta nám za chvilku končila. Doběhli jsme na Větruši. Já měl na hodinkách nějakých 19,5 km, a potřeboval jsem doběhnout 21 km, abych měl další půlmaraton do mé adventní výzvy. A tak jsme s Lenkou seběhli dolů z Větruše, přeběhli jsme znova po železničním mostě na Střekov, po nábřeží po proudu Labe k benešáku a po něm opět přes Labe na nádraží, kde jsme zaparkovali v kavárně.
Chybělo mi asi 500 m, ale v kavárně jsme si dali kávu a bylo fajn.
A to je vše
Asi po půlhodině v kavárně jsem se s Lenkou rozloučil a doběhl jsem si těch zbývajících 500 m k autobusu, který mě dovezl domů.
Celkem mě mrzelo, že jsem musel opustit bandu tak brzy. Jak jsem už psal, chtěl jsem si to dát celé, ale bohužel práce. I tak se mi to líbilo.
- Celková vzdálenost: 21,13 km
- Průměrné tempo: 7:39 min/km
- Celkový čas: 2:41 hod
- Celkový výstup: 796 m
